Nejdůležitejší biotropní parametry
ELEKTROMAGNETICKÉ POLE má nespočet variací generovaných pulzů. Alfou a omegou pro elektromagnetizmus a jeho využití je tvar pulzů a frekvence. Nejvyšší vliv na biologické membrány buněk mají pulzy, které skokem mění svoji hodnotu z minima na maximum v různých časových intervalech/frekvencích/.
Nejdůležitější parametry magnetoterapie , podle nichž hodnotíme kvalitu přístroje.
INDUKCE – intenzita, síla elektromagnetického pole, hodnotí se vždy podle nejvyšší hodnoty. Příliš vysoké mg znamená značné riziko, příliš nízké nepomáhá. Většina zahraničních výrobců omezuje indukci na 10mT. Tato hodnota se v praxi ukázala jako neúčinná, např. při artróze a degenerativních změnách všeobecně. Zemské mg pole se pohybuje v hodnotách 0,04 až 0,05 mT, podmínka k životu. Klinická praxe potvrdila vysoké účinky bez vedlejších nežádoucích účinků při hodnotách 30 až 50 mT.
GRADEIT – pokles pulzu z nejvyšší hodnoty do nejnižší a opačně. Praxe ukázala, že pozitivní účinky mají pouze pulzy měnící svoji hodnotu skokem a to z nuly do nejvyšší hodnoty.
VEKTOR - směr, tok elektromagnetického pole. Tok elektromagnetického pole plyne podle toho, jak je cívka vinutá. Plošný aplikátor má plošné vinutí a mg pole vystupuje do 30 cm všemi směry. Kruhový aplikátor má vinutí podél kruhu a mg pole je nejintenzivnější uprostřed kruhu.
FREKVENCE – kmitočet v Hz, periodické změny pulzů, které se mění skokem. Pokud jsou periodické změny impulzu příliš krátké nemusí mít buňka čas na odezvu a pokud se stejný impuls neopakuje, je léčba neefektivní. Většina magnetoterapií se pohybuje od 10 do 300 Hz. Praxe však ukázala, že ideální hodnota je od 2 do 117 Hz. Nelze se domnívat, že různou frekvencí dosáhneme stejných výsledků, různé frekvence, různé působení. Naše Země podle Schumannovy stupnice se pohybuje v hodnotách 13 Hz.
TVAR PULZU – obdélníkový průběh. Nepravidelné impulzy s oknem ve tvaru obdélníku jsou vysoce účinné. Dochází k patřičnému dráždění buněk. Pokud impulz vzniká pozvolna, buněčná membrána se přizpůsobuje a k dráždění nedochází, nastává adaptační stav.
DOBA EXPOZICE – počítá se na minuty, max. 2 hodiny denně, aby buňky reagovaly pozitivně. Dlouhé působení vysoké indukce nese riziko. Nejprve buňky přejdou do adaptační reakce a poté přejdou až do patologických stavů spojených s destrukčními změnami /mozek, játra/